Budilov

Budilov je malá vesnice nacházející se asi 1 km na východ od Bošic. Součástí k.ú. obce jsou i Mlaka a rozptýlená osada Brdo. Představují tak 3 základní sídelní jednotky této části obce. První písemná zmínka se nalézá v nejstarším známém králováckém privilegiu, vydaném královnou Eliškou Přemyslovnou 11. 8. 1314, kde je jmenován mezi 28 vesnicemi volyňského újezdu. Budilov patřil k tzv. králováckým obcím, jejíchž obyvatelé patřili ke strážcům zemské hranice, a proto měli spoustu výsad i osvobození od robotních povinností. Obec byla součástí panství Čkyně, farností spadala pod Bohumilice, posléze pod Svatou Maří. V roce 1830 zde byla postavena škola. V roce 1910 v obci žilo 375 obyvatel. V letech 1961 a 1964 byl Budilov samostatnou obcí okresu Prachatice. Od roku 1964 je součástí obce Bošice.

Pamětihodnosti:

Královácký kámen - V Budilově u Čkyně stával prý mezník ze 16. století, na němž byl vyryt kříž (symbol úcty) a mučící nástroje – sekyra, kolo a hranol (hrozba pro toho, kdo by mezníkem svévolně pohnul). Kromě toho nesl verš: „Kdo na naše lesy sáhne, na tenhle kámen hlavu nahne.“

Pohnout mezníkem býval kdysi téměř nepředstavitelný zločin. Věřilo se, že kdo by tak učinil, toho stihne náhlá smrt. Po smrti prý hoří mezník na prsou zloděje, který se chtěl za života obohatit na úkor pozemků jiného. Aby si všichni členové obce připamatovali, kde jsou hranice pozemků, pravidelně se jednou do roka obcházely a nejstarší pamětníci je kontrolovali. U význačným mezníků někdy dostávali mladí chlapci výprask, protože tak si prý nejlépe a navždy zapamatovali, kde příslušný kámen stojí.

Že se při řešení hraničních sporů na ústní svědectví dalo, ukazuje vleklý spor mezi králováckými sedláky a jejich sousedy, rolníky „Doláky“, o les Brdo ve druhé polovině 17. století. Protože bylo podle mínění Králováků mezníky pohnuto, byli příslušníci obou stran voláni ke svědectví a na místě samém vyzváni, aby pokleknutím a přísahou stvrdili platnost hranic. I přes určité neshody byly nakonec hranice na základě ústních přísah znovu vytýčeny.

Hradiště Věnec – pozůstatky pozdně halštatského až časně laténského hradiště na stejnojmenném vrcholu (765 m) asi 2 km východně od vesnice (z části v k.ú. Hradčany), kulturní památka

Brdo

Požáry

1890 – č.p. 19

1899 – č.p. 16

1901 a 1902 – č.p. 33

Odchod 24 mužů do 1. sv. války. Na počest vysazena lípa svobody pod cestou mezi č.p. 22 a 23.

Děti chodily do školy ve Svaté Maří.

4. 7. 1928 bouře – kroupy o velikosti vlašského ořechu zničily celou úrodu, vytloukly okna na západ a severovýchod a rozbilo střechy. Poslední taková bouře byla v roce 1867.

31. 3. 1942 odevzdání 24 kg zvonu z roku 1887 na válečné účely. 30. 10. 1943 byl farářem Josefem Lencem ze Lštění vysvěcen nový zvon, který vážil 36 kg. Kmotrou byla Marie Dejmková, která přispěla částkou 1250 Kč.

6. 5. 1945 obsazeno Brdo americkou armádou. Důvodem bylo ukrývání vojáků SS v lesích.

Zavedena elektřina 29. 12. 1952.